Au, zase opar: Co byste měli vědět o tomto virovém onemocněním?

Co je opar?

Opar je způsoben virem herpes simplex (HSV), který se vyskytuje ve dvou hlavních typech:

• HSV-1 (většinou způsobuje opary na rtech a obličeji)
• HSV-2 (častěji spojen s genitálním oparem)

Virus po prvotní infekci zůstává v těle v neaktivní formě a při oslabení imunitního systému nebo jiných spouštěcích faktorech (stres, sluneční záření, nemoc) se může znovu aktivovat a způsobit vznik oparu. Po nakažení se nemusí opar objevit hned, ale tato doba může být i několik let.

Příznaky oparu

Opary se nejčastěji objevují na rtech, ale mohou postihnout i nos, bradu nebo jiné části obličeje. Typické příznaky zahrnují:

• Pálení a svědění – Pálení nebo svědění bývá prvním příznakem a objevuje se několik hodin až den před vznikem oparu. V postižené oblasti cítíte svědění, pálení nebo mravenčení
• Bolestivé puchýřky – Na rtech, kolem úst nebo na jiné postižené oblasti se objeví malé, tekutinou naplněné puchýřky. Tyto puchýřky mohou být bolestivé a také se mohou sloučit do větších ploch.
• Prasknutí puchýřků – Puchýřky prasknou a zanechávají otevřenou ránu, která je bolestivá a může se stát bránou pro další infekci.
• Zasychání a tvorba strupů – Po prasknutí puchýřků se začnou vytvářet strupy, které se během několika dní až týdnů hojí.

Člověk s oparem je pro okolí nakažlivý po celou dobu trvání těchto příznaků (i při výskytu už zaschlých stroupků). Někdy (zejména při prvotní infekci) se mohou objevit i obecné příznaky jako je únava, zvýšená teplota nebo zduření lymfatických uzlin.

Jak se opar přenáší?

Virus herpes simplex způsobující je vysoce nakažlivý a přenáší se přímým kontaktem s infikovanou osobou. 

• Polibky nebo blízký kontakt – Virus se snadno šíří přímým dotykem s opary, zejména pokud jsou otevřené nebo ve fázi puchýřků.
• Sdílení osobních věcí – Virus se může přenášet přes předměty (ručníky, nádobí, příbory, rtěnky nebo kosmetické pomůcky), které používá nakažený člověk
• Dotyk nakažené oblasti – Pokud se dotknete oparu nebo jeho puchýřků a následně se dotknete jiné části těla (např. očí nebo genitálií), je možné virus přenést i do těchto oblastí.
• Asymptomatický přenos – Virus se může přenášet i v době, kdy nejsou viditelné žádné puchýřky nebo jiné projevy. Člověk může být nakažlivý, i když nemá zjevné příznaky oparu.

Léčba oparu

Léčba oparu cílí na zmírnění příznaků, urychlení hojení a snížení rizika přenosu. Ačkoliv nelze opar zcela vyléčit (virus herpes simplex zůstává v těle napořád), existují různé možnosti, jak s ním bojovat:

1. Antivirové léky
   • Krémové formy: Místní antivirové masti obsahují látky zastavující množení viru (aciklovir, penciklovir...) a přispívají k urychlení hojení oparu. Tyto krémy jsou volně prodejné v lékárně, pokud na opary trpíte opakovaně, vyplatí se mít antivirový krém v domácí lékárnice. Je totiž velmi důležité začít s aplikací co nejdříve po prvních příznacích (svědění, pálení).
   • Tablety: Pokud trpíte častými opary nebo jejich těžšími formami, lékař může předepsat antivirové tablety (aciklovir, valaciklovir), které pomáhají snižovat intenzitu a frekvenci výskytu oparu.
      
2. Zklidňující krémy: Kromě léků s obsahem antivirotik můžete použít i krémy se zinkem nebo jiné zklidňující prostředky, které pomáhají snižovat svědění, zklidňují pokožku a urychlují hojení.
    
3. Náplasti na opary: Speciální náplasti na opary jsou obvykle vyrobené z tenkého a průhledného materiálu, který pokrývá a chrání postiženou oblast. Brání kontaktu oparu s okolním prostředím, což snižuje riziko sekundární infekce a přenosu viru na další osoby. Ochranná vrstva také chrání opar před drážděním, například při jídle, mluvení nebo pohybu rtů. Většina náplastí používá technologii hydrokoloidního obvazu, který vytváří vlhké prostředí, které podporuje rychlejší regeneraci tkáně a zabraňuje tvorbě strupů, což může urychlit proces hojení. Bonusem náplastí je zlepšení estetického vzhledu, průhledné náplasti často pomáhají skrýt viditelný opar.
    
4. Domácí péče: Základem péče je udržovat postiženou oblast čistou a suchou, vyhněte se dotýkání nebo tření oparu. Ke zmírnění bolesti a otoku vyzkoušejte aplikaci chladných obkladů. 

Prevence vzniku oparu

Základem prevence vzniku oparu je vyhýbání se spouštěcím faktorům. Jedním z nejčastějších spouštěcích faktorů je stres, dlouhodobý stres oslabuje imunitní systém a může vyvolat opakovaný výskyt oparu. Dalším spouštěčem je sluneční záření, proto používejte balzám na rty s ochranným faktorem (SPF50), zejména pokud jste na slunci delší dobu. Také jakékoliv onemocnění nebo infekce oslabující imunitu, mohou způsobit reaktivaci viru. Důležité je posilování imunitního systému zdravou a pestrou stravou, dostatkem spánku a pravidelnou fyzickou aktivitou. V náročnějším obdobím to nemusí stačit, proto doporučujeme užívat vhodný doplněk stravy k posílení imunity. Samozřejmostí je vyhýbat se přímému kontaktu s osobami, které mají aktivní opar a nepoužívat s nimi sdílené předměty.

Pokud se opary vyskytují často nebo jsou velmi bolestivé, je vhodné konzultovat léčbu s lékařem.

Pásový opar

Pásový opar (herpes zoster) je taktéž způsoben herpetickým virem, ale od běžného oparu se liší projevem, průběhem i příčinou. Samotný pásový opar není přenosný, vyskytuje se vždy po prodělání planých neštovic a je způsoben virem varicella-zoster, který zůstává neaktivní v nervových buňkách. U některých lidí se po letech může znovu aktivovat, často při oslabení imunitního systému, a způsobí pásový opar. Projevuje se bolestivou vyrážkou, která se objevuje v pásu na jedné straně těla (typicky na trupu, ale může být i na obličeji). Bolest může být velmi intenzivní, přetrvává několik týdnů a někdy může přetrvat jako tzv. postherpetická neuralgie (chronická bolest po uzdravení vyrážky). Při podezření na pásový opar vždy navštivte lékaře.

Genitální opar

Genitální opar a běžný opar jsou způsobeny podobnými viry, ale genitální opar postihuje oblast pohlavních orgánů, konečníku a vnitřních stehem. Přenáší se hlavně sexuálním kontaktem s infikovanou osobou, včetně vaginálního, orálního a análního sexu. Virus se může přenášet i při absenci viditelných příznaků.