Alergie

Alergie je reakce imunitního systému na určité látky (alergeny), které se dostanou do našeho organismu. Když se s ním setkáte poprvé, zpravidla to nepoznáte – imunitní systém si na alergen vytvoří citlivost až časem. Jakmile ho bezpečně rozpozná od dalších, začne reagovat prostřednictvím protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) a dalších. 

Běžné příznaky alergie

Když se vás zmocní alergie, imunitní systém vám to dá rychle vědět. U každého člověka se symptomy liší nejen ve své podobě, ale také intenzitě. Obecně však můžeme říct, že mezi nejčastější příznaky patří:

• zduření nosní sliznice,
• zarudnutí a svědění očí, 
• dušnost,
• bolesti v uších,
• ekzém, vyrážka (kopřivka) a další kožní problémy,
• bolesti hlavy.

Co jsou nejčastější alergeny?

Pyly

Pyly jsou jedním z nejběžnějších alergenů vůbec. Lidé trpí pylovou alergií zejména na jaře a v létě, kdy rostliny kvetou a pyl se volně přenáší ve vzduchu. Může se jednat například o pyly trávy, obilí, keřů či stromů. Pyly květin (kromě pampelišek) alergie zpravidla nezpůsobují.

Prach a roztoči

Dalším častým alergenem je prach a roztoči, kteří jsou jeho nedílnou součástí. Tito drobní obyvatelé se vyskytují zejména v matracích, prostěradlech, kobercích a závěsech. Daří se jim hlavně ve vlhkém nevětraném prostředí.

Plísně

Stejně jako roztoči i plísně milují vlhké místnosti, které se tolik nevětrají. Rády se schovají pod obklady, v potravinách i na stěnách. 

Zvířata

Zdravotní komplikace mohou vyvolat i zvířata. Nejčastěji to bývají psi, kočky, ale také králíci nebo koně a exotičtí ptáci. Spouštěčem může být jejich srst, kůže nebo sliny. Štědrý podíl alergenů najdete hlavně ve slinách kočky. Alergickou reakci často způsobuje také bodnutí včely či vosy.

Potraviny

Nakonec tady jsou i specifické potraviny, jejichž složky mohou vyvolat alergickou reakci. Nejčastěji jde o mléko a mléčné výrobky, arašídy, ryby, mořské plody, pšenici, sóju nebo vejce.

Dělení alergií: sezónní a chronické

Sezónní alergie

Jak z názvu vyplývá sezónní alergie se vztahuje pouze na určitou část roku. Nejčastěji se jedná o sennou rýmu, kterou způsobují různé druhy pylů. Někdo tak alergii podlehne už v březnu či dubnu, dalšího čeká trápení až na konci léta. 

Jak vypadá pylový kalendář?

• Jaro: Na jaře dokážou alergiky potrápit hlavně stromy. Začíná to lískou, pak následuje olše, bříza nebo třešeň. Přidat si může také bylina řepka.
• Léto: V létě naopak dominují trávy, jako je jílek, lipnice, bojínek, tomka, srha nebo kostřava. Výjimkou nejsou ani některé druhy obilí, pelyněk, kopřiva nebo lípa.
• Podzim: Na podzim vévodí plevel. Hlavní roli hraje například ambrosie, drnavec, lebeda nebo merlík.

Celoroční alergie

Celoroční alergie nemají žádný přesně daný termín trvání – provází nás neustále. Jedná se zejména o potravinové alergie (intolerance), případně alergické astma, alergickou rýmu nebo ekzémy. 

Prevence vám ušetří trápení

Pokud je to možné, dráždivým alergenům se vyhýbejte obloukem. Jestliže před nimi nedokážete utéct, měli byste znát alespoň tyto základní fígle. 

• V boji s alergií na prach či roztoče jsou účinné nanovlákenné lůžkoviny i čističky vzduchu. Doporučujeme také odstranit všechny lapače prachu (závěsy či koberce).
• Pokud trpíte alergií na plísně, tak byste měli doma hojně větrat (zejména po sprchování a vaření) a udržovat vlhkost v normě – tedy okolo 30 % až 40 %. Pomůže vám třeba pokojový vlhkoměr nebo odvlhčovač vzduchu.
• Na pylové alergie pomáhá nošení slunečních/dioptrických brýlí, které vás ochrání před zarudnutím očí. Lékaři rovněž doporučují zvýšenou hygienu (například častější mytí rukou a vlasů), neboť právě ve vlasech se může pyl jednoduše uchytit. Vyplatí se také měnit často oblečení. Jakmile přijdete domů, rychle se převlečte a pověste oblečení ven, aby vás doma pyl nedráždil.

Možnosti léčby

Jako záchranná síť poslouží antihistaminika, která spolehlivě mírní příznaky všech alergií. Jedná se o léčiva ve formě mastí a gelů, které mírní lokální projevy alergie, jako je svědění, zarudnutí a podobně, nebo o léčiva ve formě tablet, kapek a sirupů.

3 druhy antihistaminik a rozdíly

V současné době se používají 3 generace antihistaminik, přičemž novější generace tlumí alergické reakce účinněji a zároveň mají méně nežádoucích účinků. 

Léčiva z 1. generace - používají se na speciální indikace pouze na doporučení lékaře nebo lokálně. Do této skupiny patří například Fenistil gel.

Léčiva 2. generace - mají nejčastější využití. Oblíbenou volbou je Analergin, Zyrtec, Zodac nebo Claritine. 

Léčiva 3. generace - jsou nejmodernější a mají nejmenší efekt v podobě způsobování ospalosti. Patří mezi ně například Xyzal, Analergin Neo a další. 

Imunoterapie

Do podvědomí se čím dál více dostává i imunoterapie, která se pyšní vynikajícími výsledky. Lékař pacientovi pravidelně podává injekce s obsahem alergenu a s každou injekcí porci alergenu zvyšuje. Díky tomu roste množství protilátek v organismu a vysoká citlivost na danou látku se pomalu vytrácí.