Slovníček pojmů

Vazelína je polotuhá směs uhlovodíků, která se hojně využívá ve farmacii i kosmetice. Nemá žádnou barvu, chuť ani zápach a je nerozpustná ve vodě. Za to se chlubí výbornými hydratačními, hypoalergenními a antibakteriálními vlastnostmi. Proto se často využívá na popraskané a suché ruce nebo rty, drobné oděrky, popáleniny, jizvy, roztřepené konečky vlasů nebo odstranění make-upu. Vazelínu seženete jak ve své čisté formě, tak s různými přídavky – například s aloe vera, rakytníkem, měsíčkem nebo konopným olejem.

Vitamín A je jedním z nejdůležitějších vitamínů v našem těle a je klíčový zejména pro dobrý zrak. Podílí se totiž na tvorbě zrakového pigmentu (rodopsinu), který se stará o rozeznávání barev a vidění i za špatných světelných podmínek. Pokud má tělo nedostatek vitamínu A, projevuje se to šeroslepostí nebo barvoslepostí. To ale není vše. Vitamín A působí preventivně před vznikem rakoviny, podporuje správný chod dýchací, močové a trávicí soustavy a zdraví sliznic. Vitamín A se také často přidává do různých omlazujících kosmetických přípravků – při vnější aplikaci totiž dokáže redukovat vrásky, stařecké skvrny a další nedokonalosti.

Vitamín A je rozpustný v tucích a přirozeně se vyskytuje ve dvou formách: A1 (retinol) a vitamín A2 (3-dehydroretinol). Najdete ho například ve špenátu, mrkvi, kapustě, rybách, játrech, meruňkách, broskvích, zelí nebo brokolici. Tělo ho vstřebává přes trávicí trubici a ukládá ho zejména v játrech. Pozor, denní dávka vitamínu A by neměla přesáhnout 0,8 mg.

Zajímavost: Víte, že betakaroten je provitamín, ze kterého si tělo dokáže vyrobit vitamín A? Jakmile se dostane do oběhu, organismus se sám rozhodne, zda si z něj vitamín A vyrobí, či nikoliv v závislosti na aktuální hladině vitamínu v těle.

Vitamín B tvoří podskupina vitamínů, proto se mu souhrnně říká B-komplex. Do této skupiny patří například vitamín B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (Niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin), B9 (kyselina listová) nebo B12 (kyanokobalamin). Všechny z nich jsou rozpustné ve vodě a klíčové pro správné fungování metabolismu. Jeho příjem by měli zvýšit zejména sportovci, ale tak těhotné a kojící ženy nebo lidé s oslabenou imunitou. Vitamín B najdete například v luštěninách, kvasnicích, masu, sýrech, ořeších nebo celozrnných výrobcích.

Vitamín C neboli kyselina askorbová je jedním z nejdůležitějších vitamínů v našem těle. Podílí se totiž na celé řadě fyziologických procesů, a proto patří mezi klíčové mikroživiny. Jaké jsou největší přínosy vitamínu C?

• Posiluje imunitní systém.
• Dodává energii.
• Podílí se na tvorbě kolagenu.
• Pomáhá vstřebávat železo a další minerály.
• Působí jako antioxidant a chrání tělo před volnými radikály.
• Přispívá k dobré psychické pohodě.
• Podporuje činnost nervového soustavy.

Tělo si vitamín C nedokáže vytvořit sám, a proto je potřeba ho pravidelně doplňovat ze stravy. Nachází se především v zelenině a ovoci, a to například v rakytníku, citrusech, šípku, paprice, černém rybízu, zelí, špenátu, brokolici nebo kapustě. Příjem můžete podpořit také doplňky stravy ve formě tobolek, kapslí, šumivých tablet nebo žvýkacích bonbonů.

Doporučený denní dávka pro dospělého je mezi 80 a 100 mg. Tento příjem odborníci doporučují zvýšit zejména během od podzimu do jara, při snížené imunitě, během těhotenství a kojení nebo vyšší fyzické a psychické zátěži.

Zajímavost: Zároveň má velké využití v kosmetickém průmyslu. Přidává se do různých krémů, sér, tonik i pleťových masek, kde eliminuje pigmentové skvrny, rozjasňuje pleť a zpomaluje proces stárnutí.

Vitamín D patří mezi nejdůležitější vitamíny v našem těle. Nachází se téměř v každé buňce těla a podílí se na stovkách chemických reakcích. Je důležitý pro vstřebávání vápníku a fosforu, což jsou minerály zodpovědné za zdravé kosti a zuby. Vitamín D je rozpustný v tucích a existuje ve dvou základních formách: vitamín D2 (ergokalciferol) a vitamín D3 (cholekalciferol).

Vitamín D tělo získává ze slunečních paprsků, takže v letních měsících o něj nemá vůbec nouzi. Jakmile letní sezóna skončí, je potřeba deficit doplnit prostřednictvím stravy nebo doplňků. Štědrý podíl vitamínu D najdete třeba v mořských rybách (tresky, sardinky, losos), mléčných výrobcích, žloutcích nebo hovězích játrech. Pokud těmto potravinám zrovna neholdujete, můžete sáhnout po doplňcích stravy. Doporučená denní dávka je zhruba 25 až 50 mikrogramů vitamínu D.

Vitamín E neboli tokoferol je jedním z nejdůležitějších antioxidantů v těle – chrání vás před působením volných radikálů, které poškozují buňky a narušují imunitní systém. Mimo to také přímo ovlivňuje plodnost u žen i mužů. Jeho nedostatek pak vede k nižší životnosti červených krvinek a následné poruše funkce varlat a vaječníků, což se může podepsat na nižší plodnosti. Mezi další projevy nedostatku vitamínu E patří také snížení imunity nebo nervové potíže.

Vitamín E se vyskytuje nejvíce v rostlinných olejích, semínkách, oříšcích a dále poté sóje, pšeničných klíčcích, mléku, másle nebo salátech. Doporučená denní dávka je 12 mg pro muže a 8 mg pro ženy.

Vitamín E je také oblíbenou složkou mnoha kosmetických produktů (pleťové krémy, masky, micelární vody, tělová mléka). Působí totiž jako omlazovací prostředek, regeneruje suchou a popraskanou kůži a působí jako prevence proti pigmentovým skvrnám.

Vitamín K neboli fytochinon je vitamín, jehož hlavní funkce spočívá ve správné krvetvorbě (krevní destičky). Je zodpovědný za srážení krve v případě poranění kůže, ale přispívá také ke zdravé stavbě kostí (zvyšuje pevnost a zlepšuje strukturu). Existuje několik základních forem: K1 (fytomenadion) a K2 (menachinon). Vitamín K1 slouží ke srážení krve, vitamín K2 má přímý vliv na fungování metabolismu a mineralizaci kostí. Vitamín K se automaticky tvoří v tenkém střevě a tvoří asi 50 % doporučené denní hodnoty. Vysoký podíl dále najdete v listové zelenině, jako je špenát, salát nebo zelí. V menší míře se vyskytuje také v luštěninách, bramborách nebo rajčatech. Jeho nedostatkem tělo většinou netrpí, ale pokud se to přece jen stane, může se to projevit snadnou tvorbou modřin, zvýšenou krvácivostí a rizikem osteoporotických zlomenin.

Vitamíny představují klíčovou složku našeho těla, bez nichž by nemohlo správně fungovat. Celkem existuje 13 základních druhů vitamínů ( A, B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9 a B12, C, D, E a K), přičemž každý z nich má v organismu jiný úkol. Například vitamín A podporuje správnou funkci zraku, vitamín C posiluje imunitu, vitamín D se stará o zdraví kostí a vitamíny skupiny B mají velký vliv na optimální fungování metabolismu.

Vitamíny dále dělíme do dvou skupin: vitamíny rozpustné ve vodě (B, C) a vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K). První skupina se vylučuje v moči, druhá skupina se v těle ukládá, a proto může hrozit riziko předávkování.

Zvýšený příjem vitamínů je nutný zejména v těhotenství a po porodu, ale také během nemocí, vysoké fyzické a psychické zátěže, u dětí nebo seniorů. Nejlepší je konzumovat vitamíny ve své přirozené formě, tedy čerstvém ovoci a zelenině nebo ořeších. Sáhnout můžete i po potravinových doplňcích, ale pouze v omezené míře. V žádném případě by neměly nahrazovat pestrou stravu. Vitamínové doplňky najdete ve formě tablet, kapek, sirupů, šumivých tablet nebo žvýkacích bonbonů.

Vitamín B1 neboli thiamin je jedním z vitamínů skupiny B rozpustných ve vodě. Přispívá ke správnému fungování nervové soustavy, působí proti únavě a depresím. Pokud organismus trpí jeho nedostatkem, může se to projevit nervovými poruchami, vyčerpáním, nechutenstvím nebo zácpou. Vitamín B1 najdete například v luštěninách, mase, medu, kvasnicích nebo ořeších.

Vitamín B12 neboli kobalamin je jedním z vitamínů skupiny B rozpustných ve vodě. Mezi jeho nejdůležitější role patří: správná krvetvorba a fungování nervové soustavy. V případě, že tělo trpí jeho nedostatek, projevuje se to chudokrevností, nervovými poruchami nebo zhoršenou psychickou podobou. Nejvíce vitamínu B12 najdete v živočišných produktech, jako jsou vnitřnosti, vejce, mléko nebo sýry. Jeho příjem můžete podpořit i doplňkem stravy.

Vitamín B2 neboli riboflavin je jedním z vitamínů skupiny B rozpustných ve vodě. Důležitý je hlavně pro zdraví pokožky, očí a srdce. Stejně jako další vitamíny skupiny B má klíčový vliv na fungování metabolismu cukrů, tuků a bílkovin, a proto pomáhá s energetickou přeměnou. Pokud tělo trpí jeho nedostatkem, může se projevit kožními problémy (popraskanými koutky), zánětem rtů, jazyka nebo spojivek. Vitamín B2 najdete především v mléku, kvasnicích, játrech, ledvinách, hovězím a vepřovém mase nebo bramborách.

Vitamín B3 neboli niacin je jedním z vitamínů skupiny B rozpustných ve vodě. Má klíčový vliv na přeměnu cukrů, tuků a bílkovin a společně s tím také snižuje hladinu cholesterolu a krevního cukru, což působí jako prevence proti nejrůznějším srdečním onemocněním a cukrovce. Pokud tělo trpí jeho nedostatkem, může se projevit nespavostí, nechutenstvím nebo bolestí břicha. Vitamín B3 najdete především v kvasnicích, krůtím mase, luštěninách, mléce, listové zelenině nebo játrech.

Vitamín B5 neboli kyselina pantothenová je jedním z vitamínů skupiny B rozpustných ve vodě. Podílí se na metabolické přeměně tuků, cukrů a bílkovin, ale také na obnově kožních buněk, regeneraci vlasů, nehtů, zdraví kloubů a posílení imunity. Nedostatek vitamínu B5 je poměrně vzácný, protože se hojně vyskytuje téměř ve všech potravinách – přičemž nejvíce luštěninách, mase nebo obilovinách. V kosmetickém průmyslu se z něj vyrábí panthenol a přidává se do regeneračních krémů, šamponů nebo přípravků po opalování.

Vitamín B6 neboli pyridoxin je jedním z vitamínů skupiny B rozpustných ve vodě. Stará se o metabolickou přeměnu tuků, cukrů a bílkovin, vstřebávání hořčíku, produkci krevního barviva (hemoglobin) nebo správný chod nervové soustavy. Nedostatek vitamínu B6 je poměrně vzácný, protože se hojně vyskytuje téměř ve všech potravinách – přičemž nejvíce v pšeničných otrubách, klíčcích, pohance nebo kuřecím a krůtím mase. Pokud tělo přece trpí nedostatkem vitamínu, může se to projevit sníženou imunitou, poruchami spánku, nervovými problémy, případně psychickými potížemi (apatie, nervozita a horší nálada).

Vitamín B7 neboli biotin nebo vitamín krásy je jedním z vitamínů skupiny B rozpustných ve vodě. Pomáhá tělu udržet si energii a je důležitý pro správný chod aminokyselin, tuků a uhlovodanů. Biotin můžete najít ve žloutcích, hovězím mase, sóje, obilovinách nebo ořeších. Oblíbené jsou také doplňky stravy. Biotin hraje velkou roli hlavně v kosmetickém průmyslu, kde se spojuje s krásou vlasů, nehtů a pleti. I z toho důvodu se nazývá vitamín H (zkratka z německého sousloví Haar und Haut). Podporuje produkci kolagenu, což pomáhá uchovat vlasy husté a pevné a zároveň zamezuje jejich vypadávání nebo šednutí. Dále eliminuje tvorbu akné a vrásek, takže pleť zůstává hydratovaná a vyhlazená.

Vitamín B9 neboli kyselina listová je jedním z vitamínů skupiny B rozpustných ve vodě. Je důležitá zejména pro správnou krvetvorbu, ale také pro zdravý vývoj miminka během těhotenství – podporuje totiž růst plodu a nervovou soustavu. Skvělým zdrojem vitamínu B9 je listová zelenina, kvasnice nebo játra. Odborníci doporučují užívat kyselinu listovou prostřednictvím doplňku stravy, protože vaření dokáže zničit až 95 % jejích účinků. Nízký příjem vitamín B9 se může projevit ve formě anémie (chudokrevnost) nebo většího rizika neplodnosti a depresí.

Vláknina je klíčová živina (sacharid) ve stravě, která má velký vliv na správné fungování trávicí soustavy. Pozitivně působí na trávicí proces a přispívá k pravidelnému vylučování. Vlákninu dělíme na dva hlavní druhy: rozpustná a nerozpustná.

Rozpustná vláknina na sebe dokáže perfektně navázat vodu, čímž se výrazně zvětší její objem a vede k pocitu nasycení. Zároveň zajišťuje střevní rovnováhu, a působí tak jako prebiotikum. Najdete ji například v luštěninách, ořeších, ovoci a zelenině.

Nerozpustná vláknina sice není zdrojem energie, zato rovněž nabobtnává obsah ve střevech. To vede k naředění odpadních látek a formování zdravé stolice. Vyskytuje se například v celozrnných výrobcích nebo opět v ořeších a semínkách.

Obě formy vlákniny jsou klíčovou součástí pestrého jídelníčku a oblíbenou složkou potravy u sportovců a osob, které drží redukční dietu. Její nedostatek může vyvolat mnoho problémů: a to ve formě nadýmání, zácpy nebo bolestí břicha. Podle odborníků je doporučená denní hodnota 12–24 g vlákniny denně.

Volné radikály jsou škodlivé látky, které vznikají při okysličování těla. Pokud je tělo neodbourá včas, zůstávají v oběhu a napadají buňky, nebo dokonce samotnou strukturu DNA. To může ve výsledku urychlit proces stárnutí tkání a orgánů, ale také kornatění cév a další nemoci. V boji proti volným radikálům pomáhají antioxidanty, které se spárují s volnými radikály a zastaví řetězovou reakci. Některé antioxidanty si tělo vyrobí samo, jiné můžeme získat z určitých potravin nebo doplňků stravy. Mezi nejvýznamnější antioxidanty se řadí například vitamíny (A, B, C, E), bobule, spirulina, chlorella, acai, fazole, hořká čokoláda, káva nebo černý čaj.

Vrásky jsou drobné záhyby na obličeji, které se nejvíce vyskytují na čele a tvářích. Existuje několik hlavních důvodů, proč se na pokožce tvoří. Jedním z nich je proces stárnutí, během kterého ubývá počet kolagenových a elastinových vláken (zajišťují pevnost a pružnost pokožky). Další příčinou je dehydratace pleti nebo opakované a intenzivní stahování obličejových svalů – například během smíchu, mračení nebo mhouření očí. Dále zde figuruje celá řada externích faktorů, které přispívají ke vzniku vrásek. Jedná se například o nezdravé stravování (přemíra tuků, alkoholu, kofeinu), kouření, nadměrné opalování bez opalovacího krému nebo časté vystavení stresu.

Na trhu je mnoho kosmetických přípravků (denní a noční krémy, séra, tonika), které pomáhají vyhlazovat vrásky a napomáhají vypnutí pleti. Mezi účinné látky těchto produktů patří retinol, vitamín E, vitamín C a kolagen. Co se doplňků stravy týče, odborníci doporučují například biotin nebo opět kolagen ve formě tobolek či žvýkacích tablet.

V poslední době začíná být populární také masáž pomocí kamene guasha, který podpoří cirkulaci krve a vyhladí pleť, nebo obličejová gymnastika – cviky pro zpevnění kontur obličeje.

Vypadávání vlasů na denní bázi je zcela přirozené. Pokud se ale na hlavě objeví lysiny (po stranách nebo uprostřed hlavy), mluvíme o nadměrném vypadávání vlasů. S tímto problémem se nejčastěji potýkají ženy během menopauzy nebo po porodu, kdy je hladina estrogenu nižší než obvykle. U mužů vypadávání vlasů souvisí naopak s vysokou hladinou testosteronu. Hormon ničí vlasové kořínky a vlasy pak padají častěji. K dalším faktorům, které přispívají k vypadávání vlasů, je například nadměrný stres, nezdravý životní styl nebo genetické dispozice.

Na trhu je naštěstí mnoho přípravků, které mohou s tímto problémem pomoci – jsou to například speciální šampony, vlasové masky nebo doplňky stravy se železem, zinkem, biotinem, hořčíkem nebo vitamíny A, C a E. Posílit vlasy mohou i různé potravy, mezi něž patří ryby, rýže, semínka, vlašské ořechy nebo luštěniny.

Zajímavost:

Každý vlas denně vyroste až o půl milimetru a může růst 3 až 7 let.

Vápník je jeden z nejdůležitějších minerálů a v lidském těle má nenahraditelnou roli. Zodpovídá za zdraví a pevnost zubů a kostí, proto je důležitý zejména během dětského vývoje nebo poté ve stáří. Jeho nedostatek naopak vede k řídnutí kostí, viklání zubů, lámáním nehtů nebo křečemi. Vápník najdete zejména v mléčných potravinách, ale také v chia semínkách, mořských řasách nebo máku. Jeho příjem můžete podpořit i doplňkem stravy.

Pozor: Deficit vápníků může vyvolat také častá konzumace soli, kávy, alkoholu nebo určité léky.